5.  LIDÉ KOLEM SVĚTLA


  Edison, T.A. Einstein, A.  
  Foucault, J.B.L. Fraunhofer, J.L. Titulní stránka
  Fresnel, A.J. Galilei, G.
  Huygens, Ch. Kepler, J.
  Křižík, F. Marci, J.M. *   *   *
  Maxwell, J.C. Michelson, A. Obsah
  Newton, I. Petzval, J.
  Planck, M. Purkyně, J.E.
  Snell, W. Young, T.  

Edison Thomas Alva EDISON (1847 - 1931)
Slavný americký vynálezce a podnikatel, průkopník všestranného využití elektrické energie. Se svými četnými spolupracovníky získal asi 1300 patentů. K nejvýznamnějším vynálezům patří mj.:
psací stroj (1871), uhlíkový reostat (1876), fonograf (1877), mikrofon (1878), žárovka (1879), dynamo (1881), pojistka (1885), akumulátor (1900), elektromobil (1902) ...
Albert EINSTEIN (1879 - 1955)
Jeden z nevýznačnějších fyziků všech dob. Po nástupu nacismu se zřekl svého německého občanství a emigroval v roce 1933 do USA, kde žil až do smrti. Byl profesorem teoretické fyziky na řadě univerzit, mj. i v Praze v letech 1911-12.
Vypracoval speciální (1905) a obecnou (1916) teorii relativity. Zabýval se kvantovou teorií, kterou dále zdokonalil a jejíž pomocí vysvětlil např. fotoelektrický jev. Významné jsou také jeho práce ze statistické fyziky.
Einstein
Foucault Jean Bernard Léon FOUCAULT (1819 - 1868)
Francouzský fyzik, člen Francouzské Akademie věd a Královské společnosti v Londýně.
Pomocí kyvadla podal první přímý důkaz o rotaci Země (Foucaultovo kyvadlo). Zabýval se elektromagnetickou indukcí a objevil tzv. vířivé proudy. Velmi přesně změřil rychlost světla.
Joseph von FRAUNHOFER (1787 - 1826)
Německý fyzik, který ze zabýval především optikou. Nalezl a vysvětlil původ tmavých čar ve slunečním spektru (1814). Dokázal, že světlo se nešíří pouze přímočaře, ale může docházet i k ohybu světla například na optické mřížce. Tento objev přispěl k lepšímu pochopení podstaty světla.
Fraunhofer
Fresnel Augustin Jean FRESNEL (1788 - 1827)
Francouzský fyzik, člen Francouzské Akademie věd a Královské společnosti v Londýně. Zakladatel vlnové teorie světla, dokázal, že světlo je příčné vlnění. Studoval interferenci, polarizaci a dvojlom světla. Fresnelovy ohybové jevy vznikají při průchodu světla malým otvorem, štěrbinou nebo kolem hrany.
Galileo GALILEI (1564 - 1642)
Italský fyzik, matematik a astronom, původním vzděláním lékař. Svým dílem položil základy moderní přírodovědy. Zkonstruoval jeden z prvních dalekohledů (1609), kterým objevil krátery na Měsíci, sluneční skvrny a měsíce Jupitera. Matematicky formuloval některé zákony mechaniky.
Obhajoval Koperníkovu představu, že Země obíhá kolem Slunce a byl za své "kacířské" názory pronásledován římskokatolickou církví.
Galilei
Huygens Christian HUYGENS (1629 - 1695)
Nizozemský fyzik a matematik, člen Královské společnosti v Londýně a Francouzské Akademie věd. Vyslovil názor, že světlo je mechanické vlnění (Huygensův princip), zkonstruoval kyvadlové hodiny, sestrojil dalekohled, kterým objevil Saturnův měsíc Titan (1655).
Zabýval se také geometrií a je pokládán za zakladatele počtu pravděpodobnosti.
Johannes KEPLER (1571 - 1630)
Německý astronom, zastánce heliocentrické soustavy. Od roku 1600 působil v Praze na dvoře císaře Rufolfa II. Zkonstruoval astronomický dalekohled a na základě pozorování svého předchůdce Tycho de Brahe a vlastních měření formuloval zákony pohybu planet kolem Slunce. Jeho výsledků použil I. Newton při výkladu gravitace.
Kepler
Křižík František KŘIŽÍK (1847 - 1941)
Český elektrotechnik, vynálezce a podnikatel. Zasloužil se o rozvoj českého elektrotechnického průmyslu. Světové ocenění (zlatá medaile na světové výstavě v Paříži r. 1880) získal jeho vynález samočinného regulátoru obloukové lampy. Roku 1891 vybudoval první tramvajovou trať v Praze a postavil na pražském výstavišti tzv. Křižíkovu fontánu osvětlenou obloukovými lampami, postavil také naši první elektrifikovanou železniční trať Tábor - Bechyně (1902).
Johannes Marcus MARCI de Cronland (1595 - 1667)
Český přírodovědec a pražský profesor lékařství Jan Marek Marků z Cronlandu, který pracoval v různých oborech fyziky, zabýval se například pružným a nepružným rázem těles. Už v roce 1648, tedy 24 let před Newtonem, objevil a popsal rozklad světla hranolem. Světlo považoval, stejně jako Huygens a Hook, za vlnění.
Marek
Maxwell James Clerk MAXWELL (1831 - 1879)
Britský fyzik, člen Královské společnosti v Londýně. Matematicky zpracoval Faradayovy zákony elektřiny a magnetismu a vytvořil teorii elektromagnetického pole. Maxwellovy rovnice popisují všechny jevy klasické elektrodynamiky, optiky a tepelného záření.
Na základě teorie elektromagnetického pole předpověděl existenci elektromagnetických vln, které se šíří stejnou rychlostí jako světlo. Vytvořil teorii světla jako elektromagnetického záření.
Albert Abraham MICHELSON (1852 - 1931)
Americký fyzik německého původu, člen řady světových vědeckých institucí. Zabýval se výzkumem vlastností světla, konstrukcí optických přístrojů a spektroskopií.
Pro vznik teorie relativity měla velký význam Michelsonova měření rychlosti světla, při nichž zjistil, že rychlost světla nezávisí na pohybu zdroje nebo pozorovatele.
Michelson
Newton sir Isaac NEWTON (1643 - 1727)
Britský matematik, fyzik a astronom, jeden z nejvýznačnějších přírodovědců všech dob. Vytvořil základy vyšší matematiky a hydrodynamiky a svými zákony mechaniky a všeobecným gravitačním zákonem položil základ klasické fyziky. V oblasti optiky formuloval částicovou teorii světla, zabýval se rozkladem světla a zkonstruoval zrcadlový dalekohled.
Jozef Maxmilián PETZVAL (1807 - 1891)
Slovenský matematik a vynálezce, profesor univerzity v Budapešti a Berlíně. Zabýval se diferenciálním počtem (vyšší matematika) a fyzikální optikou. Roku 1840 na základě vlastních výpočtů zkonstruoval jeden z prvních kvalitních fotografických objektivů.
Petzval
Planck Max Karl Ernst Ludwig PLANCK (1858 - 1947)
Německý fyzik, člen Pruské Akademie věd a Královské společnosti v Londýně. Rozborem záření černého tělesa dospěl roku 1900 k názoru, že elektromagnetická energie je vyzařována a pohlcována v kvantech energie. Tato myšlenka stála u zrodu kvantové teorie, která je jednou ze základních kamenů moderní fyziky.
Jan Evangelista PURKYNĚ (1787 - 1869)
Český přírodovědec, filozof a národní buditel, univerzitní profesor ve Vratislavi a v Praze. Studoval hlavně anatomickou stavbu buněk a tkání a jeho mikroskopické výzkumy se staly základem buněčné teorie, kterou zformuloval r. 1839. Zabýval se také problematikou vidění, zejména změnou citlivosti oka při vnímání různých barev (tzv. Purkyňův jev).
Purkyně
Snell Willebrord van Roijen SNELL (1591 - 1626)
Nizozemský přírodovědec a matematik, který objevil lom světla při přechodu z jednoho prostředí do druhého. Stanovil zákon lomu (Snellův zákon), který matematicky vyjadřuje vztah mezi úhlem dopadu, úhlem lomu a indexy lomu obou prostředí.
Thomas YOUNG (1773 - 1829)
Britský fyzik, lékař a egyptolog, člen Královské společnosti v Londýně a Francouzské Akademie věd. Zabýval se mj. pružností a pro její charakterizování zavedl modul pružnosti. Vypracoval vlnovou teorii světla a v jejím duchu přebudoval optiku, jeho teorie barevného vidění byla založena na předpokladu, že v sítnici jsou buňky, které reagují na základní spektrální barvy.
Young

  Titulní stránka Obsah