Domácnost našich prababiček |
Obsah >>> |
Stojí za to přečíst si pár ukázek ze staré učebnice, jak probíhal běžný den hospodyňky počátkem 20. století, abychom si uvědomili, kolik práce nám dnes v domácnosti ušetří i ten nejběžnější elektrický spotřebič:
![]() Ráno před ustláním rozloží se peřiny po postelích a stolicích, aby provětraly. Po ustlání postele vyleje se voda z umývadla, které se vytře čistou utěrkou. Podobně utře se také vystříkaná voda kolem umyvadla. Pak vezme se putýnka s čistou vodou a čistý hadr na zem, který se ve vodě propláchne a vyždímá, uváže se na smeták a jím se zamete všude i pod postelí a pod skříní. Je-li v místnosti mnoho prachu, obrátí se hadr nebo přepere. Pak zamete se ještě jednou čistým rýžovým kartáčem neb smetákem bez hadru. Linoleový koberec, usadil-li se na něm po zametání prach, ještě jednou se otře hadrem v čisté vodě vyždímaným. Nyní utírá se prach, což musí se díti pomalu, aby s jednoho předmětu nesešel na druhý. Budiž vždy setřen do hadru a tento z okna vyklepán. Při uklízení má býti i v zimě okno otevřeno. Je-li v pokoji nábytek, který třeba kartáčovati, jako např. pohovka, staň se tak ihned po zametání. Naposledy otrou se čistým hadrem okna, a dejě-li se tak každodenně, jsou vždy čistá a netřeba je tak často umývati. V sobotu bývá čištění zevrubnější. Nejprve se smetou pavučiny, utrou obrazy, vyčistí se okna, na skříních se setře prach neb důkladně vytře, koberce a pokrývky se vyklepají. V zimě čistí se koberce nejlépe tím způsobem, že se rozloží vrchní stranou na silnou vrstvu čistého sněhu a na spodní stranu se klepe. Koberec takto důkladně vyčištěný vypadá jako nový. ![]() Praní jest v domácnosti výkonem velmi důležitým. Jistě je chloubou každé hospodyně, když její prádelník se honosí pěkně srovnaným, sněhobílým prádlem. Den před praním se rozdělí prádlo hrubé od jemného, vymáchá ve studené vodě, nejlépe měkké, namydlí a srovná do necek a poleje vlažnou vodou s rozpuštěným mýdlem a trochou sody. Máme-li na praní vodu tvrdou, musí se vždy do vody dáti dříve soda, aby voda změkla a mýdlo rozpustila, jinak by nám mýdlo ve vodě málo prospělo. Druhého dne se ohřeje voda, aby byla horká, co se ruce v ní zdrží a prádlo se odepírá. Stolní prádlo se namáčí a odepírá zvlášť a teprve pak se přidá k ostatnímu. ![]() Když je barevné prádlo odeprané, vypláchnou se necky, napařené prádlo i s vodou vyleje do nich a pak se důkladně pere a obrací na rub. Prádlo může se zase vymáchati, pomydlí se a hned vyvařuje v roztoku mýdlovém a sodovém. Sody dává se malé množství, neboť větším množstvím se prádlo jednak trhá, za druhé není jasné, zežloutne. Prádlo barevné ještě dvakráte po napaření a vypaření se přepere, vymáchá, dle potřeby omodří, oškrobí a dá sušiti. Po vyvářce se prádlo jenom máchá v téže vodě, pak máchá ve vodě studené a to tak dlouho, až je zbaveno všeho mýdla a naposledy se modří. Při posledním máchání třeba dbáti, aby bylo dostatek čisté vody a prádlo nebylo cítit mýdlem, nač třeba býti opatrným zvláště v zimě, kdy prádlo venku sušiti nelze, nýbrž na půdě. Za doby letní nabude se prádla zvláště krásného a bílého bělením. Při velkém množství prádla doporoučí se prací stroj. Hned s počátku se může prádlo máchati ve stroji a ždímacím strojem vyždímati. Při pracím stroji třeba však skoro neustále vařící vody a dostatek mýdla. Prádlo složí se do stroje dle jeho velikosti a pere se vždy 5 až 10 minut dle potřeby. Kdo dbá toho, aby bylo prádlo čisté, musí je pak ještě odepírati v rukách na obrubách a švech, čehož strojem docíliti nelze. Prádlo ždímacím strojem netrpí, poněvadž se nekroutí. Zároveň vyždímá se tak důkladně, jak to ruční silou je nemožno. Prádlo pracím strojem prané je velmi čisté a mnoho času se tím uspoří. ![]() Konservování, totiž udržování masa na delší dobu tak, aby se nezkazilo, lze prováděti různým způsobem. ... Třetí způsob je snížení teploty - maso nechá se totiž zmrznouti. Maso takto konservované zasílají k nám ze vzdálených krajin obalené špatnými vodiči tepla, jako jsou chlupy, sláma a p., jež chrání maso před náhlou změnou povětrnosti. U nás za doby letní používáme lednic a ledniček. Lednička jest pro hospodyni, která nemá studeného sklepu a může si v létě led opatřovati, velmi výhodná. Jest to skříňka pobitá uvnitř zinkovým plechem a rozdělená na několik přihrádek. Jedna z přihrádek určena je pro led a v dolní části opatřena jest kohoutkem, jímž se vypouští voda. Led, rozpouštějící se ve vodu, potřebuje k tomuto rozpouštění určitou teplotu, kterou odnímá předmětům v okolí jeho se nalézajícím, jež se ochlazují a tím chráněny jsou od hniloby. ![]() Petrolej jest nejznámější tekuté svítidlo. jest složen ze snadno zápalných uhlovodíků, jež teplem se mění v páry a smíšené se vzduchem na plamenu se vznítí a vybuchují. S petrolejovou lampou třeba opatrně zacházeti, aby se předešlo výbuchu a řádně ji čistiti. Knot po 6 - 8 nedělích se má novým nahradit. ![]() Z umělých světel zasluhuje z důvodů praktických i zdravotních největšího rozšíření světlo elektrické. Je sice dosud dosti drahé, však i při nynějších cenách již, vezmeme-li vše, i úspory na zdraví jím docílené, v úvahu, s ním nepochodíme špatně. Elektrické světlo vzniká tak, že elektrickým proudem rozžhavený drát neb uhel ve skleněné žárovce září jasným světlem. Elektrické světlo jest sice o něco dražší než jiné, ale září jasněji, není nijak nebezpečné, nepůsobí zápachu a lampa nepotřebuje přípravy ku svícení. Dnes zavádí se elektrický proud na venku na mnohých místech a možno jím bez obavy i ve chlévě i na půdě svítit. Jeho zavádění i do vesnic je tím vítanějším, že zlevňuje se možností často je zhášeti a rozžehati a že se dobře hodí i k pohánění různých strojů a strojků v hospodářství i domácnosti (hospodářské stroje, pily k řezání dříví, žehličky, vařiče elektrické, ba i topná tělesa elektrická, byť dosud jen pro menší místnosti a dosti drahá, jakož i ohřívače lůžkové). ![]() Při topení dlužno bedlivě k tomu přihlížeti, aby bylo palivo jak náleží suché. Prospěšno jest dříví na drobno rozštípati, protože se tím výhřevná plocha zvětšuje a topení se činí tím vydatnější. Mimo suché dřevo jest zapotřebí k dokonalému hoření také hojnosti vzduchu. Proto jest třeba dbáti, aby kamna měla dobrý tah. proudění vzduchu ku plameni zesiluje se otevíráním popelníku. Jest tedy při vaření a vůbec při topení velmi důležito, aby uměla hospodyně oheň podle potřeby zesíliti nebo zmírniti. Má-li se oheň stlumiti, zavrou se spodní dvířka a horní se pootevrou anebo se v nich dle potřeby zastrčí šoupátko ve dvířkách a to více nebo méně dle toho, má-li oheň hořeti silněji nebo slaběji. Nasypou-li se na uhasínající již oheň dřevěné drtiny, vzplane tento opětně. Nikdy však nebudiž užito k opětovnému oživení plamene petroleje, jeť petrolej příliš nebezpečný k tomu prostředek, neboť může způsobiti výbuch a tím hrozné neštěstí.
Učebnice hospodářství pro školy hospodyňské. |