Naše elektrárny |
Obsah >>> |
Na této stránce uvádíme několik podrobností o našich elektrárnách, které jsme čerpali z oficiální webové stránky www.cez.cz, kde najde zájemce detailní informace o naší energetické soustavě.
Tepelné elektrárny
Tepelné, zejména uhelné elektrárny byly až do 80. let minulého století dominantním zdrojem elektrické energie u nás. S vybudováním jaderných elektráren jejich podíl na výrobě energie výrazně poklesl.
Největším uhelným elektrárenským komplexem v České republice jsou Elektrárny Prunéřov. Leží na západním okraji severočeské hnědouhelné pánve v blízkosti Chomutova. Palivo, energetické hnědé uhlí, se těží v lomech Dolů Nástup Tušimice, Severočeských dolů, a. s., odkud se dopravuje po železniční vlečce. Elektrárna Prunéřov I, byla uvedena do provozu v letech 1967 až 1968. Nyní jsou zde instalovány čtyři 110 MW bloky. Elektrárna Prunéřov II je nejmladší uhelnou elektrárnou ČEZ, a. s. z let 1981 - 82. Má pět 210 MW bloků.
Elektrárny Prunéřov patří k největším dodavatelům elektřiny a mimoto dodávají teplo do Chomutova, Jirkova a Klášterce nad Ohří. Instalovaný výkon pro dodávku tepla dosahuje cca 500 MWt. Vzhledem k tomu, že se s plným provozem obou energetických celků počítá i v dalších letech, byly Elektrárny Prunéřov jako první organizační jednotka ČEZ, a. s. roku 1996 kompletně odsířeny.
Jaderné elektrárny
V České republice máme dvě jaderné elektrárny, v Dukovanech na jižní Moravě a v jihočeském Temelíně.
Jaderná elektrárna Dukovany má čtyři bloky, každý s výkonem 440 MW. Do provozu byla postupně uváděna v letech 1985 - 1988. Její podíl na celkové výrobě elektřiny v ČEZ, a. s., činí přibližně 30 %.
Jaderná elektrárna Temelín bude mít po dokončení 2 bloky, každý o výkonu 981 MW. První blok byl uveden do zkušebního provozu v roce 2001, druhý bude pracovat na plný výkon roku 2003. Po jejím plném připojení do sítě se obě jaderné elektrárny budou podílet na celkové produkci elektřiny v ČEZ, a. s. přibližně 50 %.
Vodní elektrárny
Všechny naše velké vodní elektrárny, s výjimkou Dalešic a Dlouhých Strání, jsou vybudovány na Vltavě, kde tvoří kaskádový systém - Vltavskou kaskádu. Svým celkovým výkonem téměř 1900 MW představují více než 17 % celkového instalovaného výkonu v ČEZ, a. s.
Vodní elektrárny nemají jen význam energetický, ale i vodohospodářský a ekologický. Nezatěžují životní prostředí žádnými odpady a představují pohotový a levný zdroj elektrické energie, využívaný zejména v období špičkové spotřeby.
Vodní elektrárna Orlík je stěžejním článkem vltavské kaskády, vybudovaným v letech 1954 - 1961. Betonová přehradní hráz zadržuje 720 milionů m3, u její paty je hydroelektrárna se čtyřmi plně automatizovanými soustrojími s Kaplanovými turbínami. Instalovaný výkon elektrárny je 4x91 MW, elektrárna může být uvedena do plného provozu za 128 sekund. Výstupní napětí generátorů 15kV se pro přenos transformuje na napětí 220 kV.
- O vysoké úrovni díla svědčí i to, že desetilopatkové kolo Kaplanovy turbíny bylo v době uvedení elektrárny do provozu světovým unikátem a získalo ZLATOU MEDAILI na světové výstavě EXPO 58 v Bruselu. V současnosti jsou turbosoustrojí elektrárny vybavena moderními osmilopatkovými koly s vyšší účinností.
Přečerpávací elektrárny
V naší republice jsou v provozu tři přečerpávací vodní elektrárny: Štěchovice II, Dlouhé stráně v Jeseníkách a Dalešice u Dukovan. Přečerpávací vodní elektrárny pracují ve dvou režimech: v době energetické špičky proudí voda z horní nádrže přes turbíny a elektrárna vyrábí elektřinu. V období nízké spotřeby (např. v noci) využívají přebytečné energie vyráběné tepelnými a jadernými elektrárnami k tomu, aby se voda z dolní nádrže zase přečerpala do nádrže horní.
Vodní dílo Dalešice z let 1970 - 1978 je součástí vodních děl zajišťujících provoz nedaleké Jaderné elektrárny Dukovany. 100 metrů vysoká hráz zadržuje 127 milionů m3 vody. U paty hráze je přečerpávací elektrárna se čtyřmi reverzními Francisovými turbínami pro spád 90 m s celkovým výkonem 4x112,5 MW. Pro výrobu energie i jako pohon čerpadel jsou použity synchronní generátory s výstupním napětím 13,8 kV. Toto napětí se pro dálkový přenos transformuje na 420 kV. Elektrárna má svým výkonem 450 MW a rychlostí uvedení do plného výkonu za 30 sekund nezastupitelnou úlohu při regulaci výkonu celostátního energetické soustavy i jako okamžitá poruchová rezerva.
A co alternativní zdroje?
První větrná elektrárna ČEZ, a. s., o výkonu 315 kW byla uvedena do zkušebního provozu v listopadu 1993 v Krušných horách u Oseka. Na této demonstrační elektrárně proběhla řada zkoušek a měření, např. vlivu turbulence vzduchu na výkon, vlivu námrazy a atmosférické elektřiny na provoz elektrárny,ekologických vlivů elektrárny na okolí, optimalizace provozu apod. Elektrárna byla i se zkušebním zařízením věnována Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd.
V listopadu 1998 byla uvedena do trvalého provozu farma větrných elektráren na Mravenečníku v Koutech nad Desnou (Jeseníky), která se skládá ze tří elektráren o výkonech 220 kW, 315 kW a 630 kW. Součástí komplexu je i fotovoltaická elektrárna o výkonu 10 kW. Na 100 m2 je 200 křemíkových fotovoltaických článků, se špičkovým výkonem 55 W a s napětím 17,5 V.
Vodní turbíny
Typ turbíny určuje způsob, jakým se energie vody přeměňuje na kinetickou energii vodní turbíny. Nejčastěji používanými typy turbín v současné době jsou:
- Peltonova - používá se pro větší výkony, velký spád a menší průtok vody. Voda se přivádí hubicí ve směru tečny k obvodu kola a dopadá na lopatky rotoru. Výkon se reguluje kuželem v hubici.
- Francisova - používá se pro velký rozsah spádů i průtoků a je dnes nejrozšířenější přetlakovou turbínou. Voda proudí do spirálové skříně turbíny, protéká rozváděcím kolem, naráží na lopatky oběžného kola a odtéká sací troubou. Výkon se reguluje natáčením lopatek rozváděcího kola.
- Kaplanova je to vrtulová turbína, která má natáčivé lopatky rozváděcího i oběžného kola. Je vhodná pro vodní elektrárny s kolísavým průtokem a spádem. Předností tohoto typu jsou vysoké otáčky, což umožňuje používat generátory jednodušší konstrukce.
Peltonova
Francisova
Kaplanova